Úl, který léčí sluncem: Thermosolar Hive od ocenění EIT Food až do Austrálie

Od vaší účasti v EIT Food v roce 2020 uběhlo šest let. Jaké byly pro Thermosolar Hive největší milníky a průlomy?

Od roku 2020 se toho stalo hodně. Soutěž EIT Food Innovation Prizes přišla přesně ve správnou chvíli – vyhráli jsme české regionální finále a pak skončili třetí ve velkém finále, což nám přineslo 10 000 eur a, což bylo ještě důležitější, důvěryhodnost. Od té doby jsme uzavřeli úspěšné investiční kolo, díky kterému jsme mohli úl dál vyvíjet a rozšířit výrobu. Náš léčebný úl jsme vylepšili podle zpětné vazby od včelařů a přidali do nabídky nové produkty. Začali jsme pracovat na automatizaci, tedy elektronickém řízení ohřevu, aby ošetření už nezáviselo jen na slunečném dni. Do zahraničí jsme se vydali mnohem systematičtěji: včelařské veletrhy v cizině, distribuční partneři a letos jsme strávili tři týdny v Austrálii, kde jsme spolu s naším partnerem Australian Bee Supplies otevírali trh. Začali jsme výzkumně spolupracovat s vysokými školami, dnes hlavně s Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích (VŠTE). A vybudovali jsme druhý pilíř naší práce – projekt Včely do firem, v rámci kterého umisťujeme úly Thermosolar Hive v areálech firem a staráme se o ně.

Jak se technologie a konstrukce úlu Thermosolar Hive vyvíjela od prvních verzí k tomu, co včelaři používají dnes?

Princip zůstal od samého začátku stejný: energií slunce ohříváme plodové hnízdo na teplotu, kterou včely a plod přežijí, ale roztoči Varroa schovaní v zavíčkovaném plodu ne. Nad 38 °C se roztoči začínají poškozovat a nad 40 °C hynou úplně, takže nikdy nepotřebujeme žádnou z problematických chemikálií, které se dnes proti roztočům běžně používají.

První verze vzešly z vynálezu Dr. Romana Linharta a testovaly se na Univerzitě Palackého v Olomouci i u mnoha včelařů v praxi. Dnešní úl je ucelený systém: termosolární strop a termosolární nástavky, paropropustná střecha, Varroapad a integrované digitální teploměry s horním a dolním čidlem v plodových rámcích. Včelař může celé ošetření sledovat. Plodové hnízdo se ohřívá pomalu, asi o 0,1 °C za minutu, až na 47 °C, a pak zůstává nad 40 °C nejméně 120 minut. Matka a dospělé včely se mezitím mohou přesunout do chladnějších nástavků.

Za ta léta jsme úl také přizpůsobili každodennímu včelaření – snazší manipulace, lepší materiály a lepší soulad s tím, jak včelaři opravdu pracují.

Rozšířili jste se z českého trhu do celé EU a na mezinárodní akce a teď se pokusíte dobýt Austrálii. Co vás vstup do zahraničí naučil o potřebách včelařů ve světě?

Nejdůležitější poznatek je, že Varroa je opravdu globální problém. Dokonce i Austrálie, poslední obydlený kontinent, kde nebyla, ji má od roku 2022 a v roce 2023 musela přejít od snahy o vymýcení k dlouhodobému tlumení. Australští včelaři tak teď čelí tomu, s čím Evropa žije desítky let – a o řešení bez chemie mají zájem od samého začátku.

Chemické ošetření je navíc problematické kvůli odolnosti roztočů, kvůli reziduím ve vosku a medu a také proto, že zákazníci chtějí čistý med. To platí stejně v Česku, v Německu, v USA i v Austrálii.

Zároveň se ale detaily hodně liší: podnebí a množství slunce, typy úlů a rozměry rámků, předpisy a také to, jak včelaři nakupují vybavení. Výrobek nejde jen tak vyvézt, potřebujete dobrého místního partnera, ukázky na skutečných včelnicích a trpělivost. A samozřejmě jsme se hodně naučili o logistice – poslat úly na druhý konec světa je samostatná disciplína, zejména kvůli přísným podmínkám pro dovoz výrobků ze dřeva do Austrálie.

Máte k dispozici data z praxe za několik let. Co uvádějí dlouhodobí uživatelé o úbytku roztočů Varroa, přezimování včelstev a výnosu medu?

Když se dosáhne léčebné teploty, zahynou roztoči v zavíčkovaném plodu prakticky ze 100 %. Jedno ošetření odstraní až zhruba 80 % roztočů ve včelstvu a druhé ošetření do 6–14 dní se postará o ty, které přežily. Protože se nepoužívá žádná chemie, med je bez reziduí.

Takto ošetřená včelstva jsou také silnější. Naši uživatelé uvádějí v průměru asi o 40 % vyšší výnos medu díky výrazně rychlejšímu jarnímu rozvoji, nižší spotřebě zimních zásob (v průměru asi o 6,4 kg méně na včelstvo) a potlačení nosematózy.

Když se ohlédnete do roku 2020, jak vám včasné uznání a podpora ze sítě EIT Food pomohly jako odrazový můstek k růstu?

Byl to pro nás velmi důležitý odrazový můstek. Jsme malá firma z Olomouce s hardwarovým produktem pro včelaře, a najednou jsme stáli mezi nejlepšími startupy z oblasti potravin a zemědělství ze 17 zemí a vyhráli české regionální finále a 3. místo ve velkém finále. To nám dodalo jistotu, že to, co děláme, má význam nejen pro včelaře, ale pro celý potravinový systém.

Peníze z ceny pomohly vývoji, ale větší hodnota byla jinde: důvěryhodnost u investorů a partnerů, která nám pomohla i v dalším investičním kole, zkušenost s prezentací před mezinárodní porotou a nové kontakty. EIT Food nám také pomohl vyprávět náš příběh jinak – ne jen jako „úl proti varroáze“, ale jako cestu k medu bez reziduí a k ochraně opylovačů, kteří jsou pro produkci potravin nezbytní.

Na jakých dalších projektech pracujete?

Kromě samotného úlu Thermosolar Hive jsou to tři hlavní věci:

Včely do firem – úly Thermosolar Hive umisťujeme do firem a kompletně se o ně staráme. Firma získá vlastní med bez reziduí, data pro ESG a CSRD reporting, podporu pro certifikace budov jako BREEAM nebo LEED a silný příběh pro zaměstnance i zákazníky. Nabízíme také možnosti vzdáleného sledování úlů, akce na včelí téma, například vytáčení medu pro zaměstnance nebo obchodní partnery, a celou řadu dalších možností. V našem týmu jsou nejen zkušení včelaři, ale i vědci, kteří včely zkoumají a umějí vědu srozumitelně přiblížit veřejnosti.

„Nahlaš sršeň“ – aplikace občanské vědy pro včasné odhalení invazní sršně asijské, která je pro včely v Evropě novou vážnou hrozbou. Díky této aplikaci už bylo nahlášeno několik sršní asijských i jejich hnízd, což pomáhá zabránit šíření sršně asijské v Česku.

Úzce spolupracujeme se spolkem Včelín – neziskovým spolkem, který podporuje opylovače v krajině. Má status pracoviště pro osoby se zdravotním postižením a ve včelařství zaměstnává lidi ze znevýhodněných skupin z okrajových venkovských oblastí Česka, kde pro ně chybí pracovní příležitosti. Navíc jim to pomáhá i psychicky, protože včelaření má terapeutický účinek.

Jaké jsou vaše hlavní cíle, technologické novinky nebo nové trhy pro Thermosolar Hive a další projekty v příštích letech?

Technologicky je hlavním cílem automatizace – elektronicky řízený ohřev a chytré sledování včelstva, aby léčba teplem fungovala za každého počasí a včelař měl data přímo v telefonu.

Na trzích je naší prioritou růst v Austrálii, kde se Varroa právě šíří a včelaři potřebují účinná řešení bez chemie, a také posílit naši přítomnost v Evropě.

S projektem Včely do firem se chceme rozšířit do dalších českých měst. A dlouhodobá vize zůstává stejná: aby se včelaření bez chemie stalo běžným standardem, ne výjimkou.

O společnosti Apis Innovation

Apis Innovation s.r.o. z Olomouce vyvíjí Thermosolar Hive, úl, který pomocí sluneční energie ničí roztoče Varroa bez chemie. Výsledkem jsou silnější včelstva a med bez reziduí. Firma vyhrála české kolo EIT Food Innovation Prizes 2020 a v evropském finále skončila třetí. Projektem Včely do firem přináší včely a biodiverzitu do areálů firem.

www.thermosolarhive.com | www.vcelydofirem.cz

DEX Innovation Centre je v letech 2026–2028 zástupcem EIT Food pro Česko (EIT Food Country Representative). Propojujeme české inovátory, startupy a výzkumníky z oblasti potravin a zemědělství s příležitostmi, které EIT Food nabízí po celé Evropě.