Podnikání a digitální technologie nejen v Libereckém kraji

Pro setkání byla předem připravena 3 témata, která postupně zástupci DEX Innovation Centre a následně i Libereckého kraje představili a diskutovali. 

1. DIGITÁLNÍ STARTUPY
2. STUDENTI S DIGITÁLNĚ-BYZNYSOVÝMI DOVEDNOSTMI
3. PŘEDPOKLADY PRO PODNIKÁNÍ V DIGITÁLNI OBLASTI

DIGITÁLNÍ STARTUPY

Z diskuse vyplynulo, že existuje několik možností, jak veřejné instituce mohou podpořit digitální startupy.

Tou první je být spojujícím prvkem mezi dostupnými podpůrnými nástroji a programy pro startupy a podnikatele. Existují zajímavé programy, které různé organizace provozují na regionální úrovni. Bohužel, tyto programy nejsou vždy komunikovány správné cílové skupině.  Chybí tak instituce, která by na jednom místě tyto informace poskytovala.

Druhou možností je vlastní zapojení obcí do podpory inovací a podnikatelů. V tuto chvíli se obce se v rámci regionů na podpoře podnikání a startupů příliš nepodílí. Regionální orgány veřejné správy by tak mohly hrát důležitou roli v zapojení obcí do podpory startupů. S touto možností souvisí i pomoc startupům s pilotními testy v jejich rané fázi. V počáteční fázi je třeba, aby startupy testovaly své prototypy, produkty, či služby a získali tak důležitou zpětnou vazbu zejména v B2B a B2G segmentech. Startupy si pilotní fázi často nemohou dovolit zaplatit, regionální instituce by tak tedy mohly podpořit tak růst malých a středních firem v regionu.

Existují nové nástroje pro financování startupů v rané fázi. Nabízejí spoluinvestici soukromých business angels a veřejných orgánů v částkách mezi 25 000 EUR a 1 000 000 EUR. Veřejné instituce tedy mohou pomoci startupům spoluinvesticí do Investičních fondů Angel Co-Investment (ACIF), ve kterých veřejné orgány spojují soukromé investice business angels s jejich věcnou nebo finanční podporou. Když business angels investují do místních startupů, veřejné orgány se mohou zapojit poskytováním např. pracovních prostor, mentoringu, nebo přímé finanční podpory.

Startupy obvykle nejsou primární cílovou skupinou, kterou veřejné orgány podporují. Další možností, jak zvýšit podporu je sdružení zástupců zúčastněných stran, která bude úspěšně lobbovat za zlepšení v příslušných diskusních skupinách a setkáních s veřejnými orgány. Veřejné orgány mají různé programy na podporu podnikání. Finance se v nich mohou přelévat, případně se mohou objevit programy nové. K dosažení cíle v podobě realokovaných zdrojů nebo nových programů a vyšších rozpočtů je však zapotřebí silných argumentů a lobbování od větší skupiny. Jakékoliv změny totiž musí být nejprve uvedeny ve strategických dokumentech, které jsou tvořeny během veřejných slyšení a diskusních skupin.

STUDENTI S DIGITÁLNĚ-BYZNYSOVÝMI DOVEDNOSTMI

Druhým tématem pro diskusi byl DEXIC μFabLab a další podobné inovační laboratoře, a také digitálně-podnikatelský vzdělávací program realizovaný ve µFabLabu.

V úvodu se účastníci  dozvěděli o DEXIC μFabLabu, o tom co nabízí studentům středních a vysokých škol, absolventům, ale i startupům a malým a středním podnikatelům. Dále se pak účastníci seznámili s uskutečněným vzdělávacím programem. O programu se dozvěděli také díky přítomnosti dvou mentorů a jednoho účastníka z programu, kteří program popsali ze své vlastní zkušenosti.

Po této prezentaci následovala diskuse na téma: Jak lze dále využít DEXIC μFabLab a další podobné inovační laboratoře?

Diskuse byla vedena tak, aby se vztahovala k tomuto tématu, nicméně se zde promítaly i další otázky, které účastníky napadaly v návaznosti na představenou prezentaci. Jednou z nich byla například motivace mladých lidí k podnikání a rozvoj podnikatelských dovedností u všech studentů napříč obory. Z toho vyplynula zajímavá diskuse o propojování různých oborů a vytváření skupinek, týmů, které mohou lépe obstát v podnikání. Například díky spojení studenta umělecké, či průmyslové školy se studentem, který má spíše ekonomické vzdělání. Cestou k tomu by mělo být především rozvíjení talentů a vytváření projektů, které tyto talenty napříč obory následně budou propojovat.

µFabLab se bude nadále využívat pro podobné vzdělávací program, pro závěrečné práce studentů uměleckých škol, ale i studentů Technické univerzity v Liberci.

PŘEDPOKLADY PRO PODNIKÁNÍ V DIGITÁLNI OBLASTI

Poslední téma do diskuse přinesli zástupci Libereckého kraje, konkrétně to byla Ing. Ivana Ptáčková, která je manažerem projektu Smart akcelerátor Libereckého kraje. Na krátkou prezentaci navazovala diskuse o podpoře digitálních technologií na školách a začleňování technologií do výuky.

Z diskuse vyplynulo, že je velký problém vyučovat na školách nejmodernější postupy a rozvíjet práci s moderním vybavením, když školy takovým vybavením ne vždy disponují. V tomto případě se nabízí spolupráce škol s podnikateli, kteří takové technologie využívají a mohou tak studentům lépe ukázat, jak jsou pro ně nové technologie důležité. Tím by bylo možné studentům nabídnout něco, co na školách nemají a ukázat jim moderní vybavení, které podnikatelé denně využívají v praxi. Taková setkání dnes nejsou žádnou novinkou, nicméně důkazem o jejich praktičnosti je pozitivní zpětná vazba škol, které taková setkání studentů a podnikatelů již realizují.

Project Accelerator je spolufinancován z fondů Evropské Unie (ERDF, IPA, ENI)

Project NewGenerationSkills je spolufinancován z fondů Evropské Unie (ERDF, IPA, ENI)