EIT Health Morning Health Talks

Podzimní EIT Health Morning Health Talks, které pořádalo DEX Innovation Centre jako zastoupení EIT Health v České republice, se věnovaly jednomu z nejnaléhavějších témat dnešní medicíny: jak umělou inteligenci zodpovědně začlenit do zdravotnictví.

Umělá inteligence mění diagnostiku, péči o pacienty i výzkum, zároveň však otevírá otázky důvěry, etiky a odpovědnosti. Odborníci z nemocnic, startupů a veřejných institucí se v Praze sešli, aby probrali, jak skloubit inovace s bezpečností a jak zajistit, aby technologie zdravotníky podporovaly, a ne nahrazovaly.

Akademické prostředí jako katalyzátor inovací

Program zahájila Dr. Natalie Walsh z University of Galway, která ukázala, jak může univerzitní ekosystém proměnit výsledky výzkumu v úspěšné startupy a hmatatelný přínos pro společnost. Představila společnost Luminate Medical z oblasti zdravotnických technologií, která vyvíjí nositelná zařízení pro pacienty podstupující chemoterapii a pomáhá jim předcházet vedlejším účinkům, jako je vypadávání vlasů nebo neuropatie. Její prezentace ukázala, že spojení špičkového výzkumu s podnikatelským myšlením dokáže výrazně urychlit cestu z laboratoře k lůžku pacienta.

Po ní vystoupil Dr. Markus Wolfien z TU Dresden, který zdůraznil, jak důležité je sdílet mezi institucemi klinické zkušenosti a data o léčbě, aby se zlepšila přesná medicína. Upozornil, že propojení poznatků multidisciplinárních onkologických týmů napříč nemocnicemi by lékařům pomohlo zvolit pro každého pacienta nejúčinnější terapii.

Etika a důvěra v centru debaty

Panelová diskuse, kterou moderoval Jan Kubalík, CEO DEX Innovation Centre, spojila Martina Tulise ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Jiřího Kuchyňu ze společnosti Aireen a Jana Martínka z Krajské nemocnice Liberec. Debata se zabývala tím, jak může umělá inteligence pomáhat lékařům s diagnostikou i administrativou, a přitom zachovat etické standardy a ochranu dat pacientů.

Martin Tulis vyzdvihl přínos otevřeného dialogu o výhodách i mezích umělé inteligence: ocenil, že „diskuse se týkala nejen pozitiv, ale i negativ a že lidé dnes mají realistická očekávání. Dokážou kriticky posoudit, kde se AI použít dá a kde ne,“ a dodal, že se těší na další vývoj této technologie. Pro Jiřího Kuchyňu byla akce výjimečná díky interakci s publikem. „Bylo inspirativní vidět, jak lidé napříč zdravotnictvím vnímají příležitosti i rizika AI. Diskuse ukázala, že povědomí i otevřenost jednoznačně rostou,“ řekl.

Jan Martínek, který se Morning Health Talks zúčastnil už potřetí, zdůraznil význam propojování různých odborných komunit: „Vždycky oceňuji, jak se tu potkávají různé pohledy. Setkání s odborníky z nemocnic, akademické sféry a veřejné správy je zásadní, protože pomáhá najít společný kontext a porozumění napříč zdravotnictvím.“

Propojování pohledů pro zodpovědné inovace

Účastníci se během diskuse shodli, že umělou inteligenci je třeba vnímat jako nástroj, který pomáhá při lékařském rozhodování, nikoli jako náhradu lidské odbornosti. Její potenciál spočívá ve vyšší efektivitě, menší administrativní zátěži a možnosti individualizovanější péče – ovšem jen tehdy, je-li zaváděna zodpovědně.

Jak upozornilo několik řečníků, zavádění umělé inteligence vyžaduje mnohem víc než technickou připravenost. Závisí na důvěře, jasné komunikaci mezi vývojáři a lékaři i na pevném etickém a právním rámci. Když se tyto prvky spojí, může se umělá inteligence stát spolehlivým pomocníkem v klinické praxi a umožnit lékařům věnovat se víc tomu, na čem skutečně záleží – svým pacientům.

Na cestě k chytřejšímu a bezpečnějšímu zdravotnictví

„Morning Health Talks mají spojovat lidi z různých oblastí – nemocnic, akademické sféry, startupů a veřejných institucí –, aby společně probírali skutečné výzvy a sdíleli řešení,“ řekla Helena Jurašková z DEX Innovation Centre. Dodala, že „umělá inteligence je skvělým příkladem technologie, která může zdravotnictví proměnit, pokud se využívá uvážlivě a ve spolupráci. Naší rolí je tyto pohledy propojovat a pomáhat, aby se inovace proměnily ve skutečný přínos pro pacienty.“

Iniciativy jako EIT Health Morning Health Talks podporují spolupráci inovátorů, zdravotníků a tvůrců politik, a dál tak budují základy chytřejšího, propojenějšího a na pacienta zaměřeného evropského zdravotnictví.

Jarní edice EIT Health Morning Health Talks, kterou uspořádalo DEX Innovation Centre jako zastoupení EIT Health v České republice, se zabývala tím, co je skutečně potřeba k zavedení inovací do zdravotnictví. Pod názvem Innovating Healthcare Beyond Funding se v Praze sešlo více než 40 odborníků, aby sdíleli své zkušenosti, pojmenovali hlavní překážky a diskutovali o tom, jak lépe propojit vývoj nových technologií s každodenní lékařskou praxí.

Ať je inovace ve zdravotnictví sebevyspělejší, její přínos závisí na tom, zda se ji podaří uplatnit v klinické praxi. To bylo ústředním tématem jarní edice EIT Health Morning Health Talks, která se konala 22. května v Praze. Akce přivedla dohromady více než 40 zástupců nemocnic, zdravotních pojišťoven, Ministerstva zdravotnictví, univerzit, startupů a technologických firem. Účastníci hledali konkrétní cesty, jak překlenout propast mezi vývojem inovací a každodenní zdravotnickou praxí.

Zkušenosti z Dánska: zavádění inovací ve veřejných nemocnicích

Program zahájil Brian Holch Kristensen z dánské nemocnice Bispebjerg. Na praktických příkladech ukázal, jak mohou veřejné nemocnice systematicky zavádět inovace a spolupracovat přitom s pacienty i technologickými partnery. Představil také pohled evropských investorů na inovace ve zdravotnictví ve střední Evropě a upozornil, že jim často stojí v cestě chybějící jasná poptávka a nepřipravenost poskytovatelů zdravotní péče.

Hlavní překážky očima představitelů českého zdravotnictví

Jádrem akce byla panelová diskuse s názvem „Co je kromě peněz a grantů potřeba, aby se inovace ve zdravotnictví uplatnily v praxi?“ V panelu zasedli zástupci klíčových institucí: Markéta Foldyna Hellová (VoZP), Jakub Fejfar (Nemocnice AGEL Nový Jičín), Petr Foltýn (Národní centrum elektronického zdravotnictví), Jakub Havlín (DIH DIGI2Health), Adam Gřunděl (Ministerstvo zdravotnictví ČR) a Jiří Pecina (MEDDI hub). Společně pojmenovali čtyři hlavní překážky: nedostatek času, nízkou motivaci ke změně, obavy z dopadu na personál a slabou komunikaci mezi vývojáři a koncovými uživateli.

Rozhoduje silný nápad a bezpečné řešení

Jak poznamenala Markéta Foldyna Hellová (VoZP), diskuse potvrdila, že v českém zdravotnictví prostor pro inovace skutečně je: „Začít s inovací má smysl a prostor pro ni v systému určitě je. Inovativní řešení vítají i zdravotní pojišťovny. Důležitý je silný nápad a bezpečné řešení, které zjednoduší administrativu a upoutá pozornost.“

Startupy jako katalyzátor propojení inovací s praxí

Tobiáš Vybíral (HTG Medical) zdůraznil, jak důležité je propojovat startupy s reálnou praxí: „Startupy mají odvahu zkusit novou cestu a díky akcím, jako je tahle, se mohou přímo spojit se zdravotnictvím.“ Upozornil také na potřebu spolupráce napříč systémem: „Inovace nevznikají izolovaně. Je potřeba spolupracovat, rozumět lidem a jejich problémům a vědět, kdo může komu pomoci. Je skvělé vidět akce, jako je tahle, kde se mohou potkat různé úrovně zdravotnického systému, najít společnou řeč a vzájemně se podpořit.“

S tímto pohledem se ztotožnila řada účastníků. Podle nich přinášejí firmy v rané fázi často nový pohled a praktickou pružnost. Bez strukturovaných příležitostí ke spolupráci s poskytovateli zdravotní péče však jejich inovace mohou zůstat odtržené od klinické reality.

Prostředí, které spolupráci podporuje

Příjemnou atmosféru akce ocenil i Jakub Havlín (VTP UPOL / DIH DIGI2Health): „Moc se mi líbila přátelská atmosféra a účastníci, kteří byli komunikativní a zapojovali se. Příjemně mě překvapilo, jak otevřené bylo publikum vůči inovacím ve zdravotnictví. Kdybych měl vyzdvihnout jednu věc, byly by to startupy. Jsou to mladé firmy se skutečným potenciálem přinést pozitivní změnu.“

EIT Health Morning Health Talks: platforma, která přináší skutečnou změnu

EIT Health Morning Health Talks znovu potvrdily svou hodnotu jako platforma, která spojuje klíčové aktéry napříč systémem. Pomáhají odhalit, co inovacím skutečně brání, aby se dostaly dál než na prezentace a do pilotních projektů – až ke skutečnému využití lékaři, sestrami a pacienty.

Podzimní EIT Health Morning Health Talks, které uspořádalo DEX Innovation Centre (DEX IC) jako zastoupení EIT Health v České republice, se zaměřily na jedno z nejnaléhavějších témat zdravotnictví: jak zavádět inovace do nemocnic rychleji a efektivněji. Pod názvem Fast-tracking Innovation Entry in Hospitals se sešli odborníci z různých oborů, aby sdíleli zkušenosti, probrali překážky a hledali nové cesty, jak inovace dostat do praxe.

Inovace ve zdravotnictví nejsou jen o technologiích, ale také o lidech, procesech a spolupráci. Podstatu shrnula hlavní řečnice Susie A. Ruff z Dánska: „Úspěšné zavádění inovací vyžaduje kombinaci strategického vedení, otevřenosti vůči změnám a dlouhodobé spolupráce všech klíčových aktérů.“

Vedení jako klíčový faktor

O úspěchu inovací často rozhoduje vedení nemocnice. Antonín Hlavinka, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc, popsal přístup své instituce: „Zřídili jsme samostatné oddělení pro inovace a digitalizaci. Díky tomu můžeme systematicky vyhodnocovat a zavádět nové technologie, které mohou zlepšit péči o pacienty i efektivitu nemocnice.“ Podobnou zkušenost sdílela Vendula Macháčková, vedoucí vědy a výzkumu v Krajské nemocnici Liberec. Podle ní je zásadní vyvážit inovace s každodenním provozem: „Musím vážit ekonomické argumenty proti potřebám zdravotníků. Klíčové je ukázat, jak mohou inovace zvýšit efektivitu a kvalitu péče. Lékaři a sestry často nemají čas přemýšlet o změnách, ale když jim ukážeme konkrétní přínosy, začnou se pro inovace nadchnout.“

Startupy jako hnací síla inovací

Startupy přinášejí do zdravotnictví nové nápady a technologie, čelí ale řadě překážek. Martin Vantara, CEO společnosti Bindworks, zdůraznil, že úspěšné inovace často vznikají v přímé spolupráci s těmi, kdo je budou používat. „Úspěšné inovace často vznikají ve spolupráci s lékaři a sestrami, kteří řeší konkrétní praktické problémy. Je důležité, aby tato řešení byla nejen užitečná, ale aby se dala i snadno zavést do praxe. Pokud je lékaři nebo zdravotníci nepřijmou, inovace selže.“ Startupy však narážejí na regulatorní a finanční bariéry, které mohou brzdit jejich růst. „Certifikační procesy mohou trvat i několik let,“ varoval Vantara. „Během té doby je zásadní zajistit si financování a strategické partnery, ale není to snadné.“

Univerzity jako centra inovací

Univerzity hrají klíčovou roli jako zdroj inovací a transferu technologií. Vendula Macháčková upozornila, že spolupráce studentů a odborníků z různých oborů často vede k jedinečným nápadům: „Spolupráce studentů z různých oborů – od zdravotnictví přes ekonomii po technologie – přináší inspirativní výsledky. Jeden z patnácti nápadů se může stát hvězdou, která skutečně změní praxi.“ Přenos inovací z akademické sféry do nemocnic přesto zůstává výzvou. Zdeněk Gütter, odborník z Ministerstva zdravotnictví, zdůraznil potřebu lepší podpory transferu technologií: „Vytvořit funkční prostředí pro transfer technologií je nezbytné. V zahraničí, například v Německu, už existují osvědčené modely jako DiGA a mohli bychom je přizpůsobit českým podmínkám.“

Překážky na cestě: legislativa a financování

Jedním z největších problémů při zavádění inovací jsou legislativní omezení a náklady na certifikaci. Podle Zdeňka Güttera pracuje Evropská unie na harmonizaci pravidel, která má tento proces zjednodušit: „Evropské rámce, jako je akt o správě dat (Data Governance Act) nebo Evropský prostor pro zdravotní data, mohou práci s daty výrazně zjednodušit a umožnit rychlejší zavádění inovací. Musíme ale zajistit, aby startupy během dlouhých certifikačních procesů dostaly potřebnou podporu.“

Startupy jako Bindworks přesto čelí náročné realitě. „Trvá pět let, než se z nápadu stane schválená a financovaná realita,“ řekl Vantara. „Tento proces je náročný na čas, peníze i trpělivost. Potřebujeme systém, který startupům pomůže tuhle dlouhou cestu přežít.“

Směrem k modernímu zdravotnictví

Diskuse jasně ukázala, že zavádění inovací ve zdravotnictví vyžaduje komplexní přístup. Klíčem k úspěchu je spolupráce nemocnic, startupů, univerzit a veřejných institucí. Jak shrnul Zdeněk Gütter: „Bezpečnost, účinnost a transparentnost jsou základem každé inovace. Pokud chceme v Evropě zůstat konkurenceschopní, musíme vytvořit prostředí, které inovacím nejen umožní vznikat, ale také je rychle dostane do praxe.“ Tato slova podtrhují, jak důležité je propojovat klíčové aktéry napříč sektory, což je pro efektivní zavádění nových řešení do zdravotnické praxe zásadní. „Inovace uspějí jen tehdy, když se propojí ti správní lidé a instituce. V DEX Innovation Centre jako zastoupení EIT Health vytváříme příležitosti k takovému propojení prostřednictvím akcí, jako jsou EIT Health Morning Health Talks, nebo spoluprací s nemocnicemi a mapováním jejich potřeb,“ uzavřela Helena Jurašková z DEX Innovation Centre.

Červnové EIT Health Morning Health Talks 2024, které uspořádalo DEX Innovation Centre jako zastoupení EIT Health v České republice, přilákaly přibližně 40 zástupců nemocnic, veřejných institucí, zdravotnických firem a startupů. Setkání s názvem „Open Innovation in Healthcare: Innovators ↔ Challengers“ nabídlo prostor ke sdílení zkušeností a diskusi o pokročilých inovacích v českém zdravotnictví.

Akci zahájily příklady dobré praxe z Dánska a Finska, které představili zahraniční řečníci Rasmus Thomsen (Roche, DK) a Timo Alalääkkölä (OYS, FI). „Chceme startupům pomáhat najít cestu k úspěchu ve zdravotnickém systému, ukázat jim možnosti financování a přístup k investorům,“ řekl Jan Kubalík, moderátor panelové diskuse a zástupce DEX Innovation Centre.

Panelisté Jana Trdá (VR Vitalis), David Kolář (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), Petr Müller (Masarykův onkologický ústav), Jan Faflík (Tensor Ventures) a Jiří Fusek (Prague.bio) diskutovali o strategiích, partnerstvích a výzvách otevřených inovací ve zdravotnictví.

Příležitosti ke spolupráci startupů se zdravotnictvím

David Kolář zdůraznil, že farmaceutické firmy aktivně hledají příležitosti ke spolupráci se startupy. „Startupy se musí ve farmaceutickém průmyslu zviditelnit, otevřeně komunikovat, být asertivní a využívat asociaci k navazování kontaktů.“

Význam osobních setkání zástupců startupů a zdravotnictví vyzdvihl Petr Müller z Masarykova onkologického ústavu. „Osobní setkání jsou zásadní pro obě strany,“ řekl. „Platformy jako EIT Health Morning Health Talks nabízejí cennou příležitost k přímému kontaktu a diskusi o problémech i řešeních.“

Investice do převratných technologií

Jan Faflík z investičního fondu Tensor Ventures představil svou vizi investování do deep tech startupů. Řekl: „Hledáme startupy z oblasti deep tech. Je to široká oblast, která zahrnuje všechny firmy pracující s hlubokými technologiemi. Rádi investujeme do převratných věcí, které mohou změnit celá odvětví a mít významný dopad na životy lidí, jako je zdravotnictví nebo technologie ve stavebnictví.“

Virtuální realita v rehabilitaci pacientů

Jana Trdá, CEO společnosti VR Vitalis, se podělila o úspěchy s využitím virtuální reality při rehabilitaci pacientů. „Když pacienti cvičí s virtuální realitou, cvičí mnohem víc a mnohem déle. Protože ve virtuální realitě nevidí vlastní tělo, dosáhnou mnohem většího rozsahu pohybu než bez ní. Všechny tyto faktory – pacienti cvičí rychleji, víc a lépe – přispívají k rychlejšímu zotavení, což zase snižuje zátěž zdravotnického systému,“ říká Trdá.

Výzvy a budoucnost inovací ve zdravotnictví

EIT Health Morning Health Talks nabídly prostor ke sdílení zkušeností a přinesly také nové pohledy a inspiraci pro další rozvoj českého zdravotnictví prostřednictvím inovací a spolupráce startupů, farmaceutických firem a veřejných institucí. David Kolář diskusi uzavřel slovy, že „je důležité vnímat inovace ve zdravotnictví ne jako náklad, ale jako významnou investici do budoucnosti zdravotnictví, a hlavním tahounem tohoto trendu by měl být stát“.

Odborníci z oblasti inovací ve zdravotnictví sdíleli své zkušenosti a hledali možnosti využití perspektivních nápadů na akci EIT Health Morning Health Talks, kterou uspořádalo DEX Innovation Centre jako EIT Health Hub v České republice. Letošní setkání přivedlo do Prahy 45 zástupců nemocnic, veřejných institucí, zdravotnických firem a startupů. Zahraniční hosté, Ing. Ewald Unger z Medical University of Vienna a Dr. Karen Law z Health Tech Enterprise, představili systém podpory inovací v britském prostředí NHS a přinesli cenný pohled na to, jak nasměrovat nové myšlenky k realizaci.

Ewald Unger zdůraznil důležitost propojení výzkumu a praxe v procesu inovací. Spolupráce lékařů a výzkumníků v Medical University of Vienna probíhá doslova pod jednou střechou a právě díky tomu je převod inovativních nápadů do praxe mnohem pružnější. Cesta od primárního konceptu po finální produkt, připravený ke vstupu na trh, je založena na pečlivém ověřování a spolupráci napříč odděleními, včetně oddělení zaměřeného na ochranu duševního vlastnictví. Takto nastavený proces přináší silné partnery pro univerzitu a nové možnosti pro lékaře a pacienty. Užitečné tipy a postřehy z oblasti ochrany duševního vlastnictví a komercializace doplnila Dr. Karen Law, která je profesionálkou v této oblasti a má více než 15 let zkušeností s vedením identifikace, hodnocení, ochrany, vývoje a komercializace inovací vyvinutých vědci a lékaři. Její přednáška byla inspirací pro všechny, kdo se snaží přenést zdravotnické inovace z laboratoří do klinické praxe a na trh.

Spolupráce výzkumných organizací s inovativními firmami

Během panelové diskuze, kterou provázel Pavel Nevický z agentury Deloitte, se představilo 6 zástupců významných institucí českého zdravotního sektoru.

Klíčoví odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, Rehabilitačního ústavu Kladruby, Národního ústavu duševního zdraví, Ministerstva zdravotnictví a Univerzity Karlovy přednesli několik příkladů dobré praxe, ale i výzev a překážek, které s sebou komercializace inovací v systémech veřejného zdravotnictví přinášejí. Karel Valeš, vedoucí kanceláře transferu technologií Národního ústavu duševního zdraví k tomu poznamenal: „Především musím říct, že vysoce oceňuji spolupráci s dalšími výzkumnými organizacemi i inovativními firmami. Je to proces, který je v zásadě nový, což je na tom úžasné, protože dělat nějakou novou užitečnou věc je jistě přínosné pro všechny. Většina našich projektů je interdisciplinární, spolupracujeme jak s chemickými ústavy, tak s technologickými univerzitami, a v zásadě si bez této spolupráce nedovedu ani aplikovaný výzkum a následně transfer technologií vůbec představit. Je to jeden z pilířů naší aktivity.“

Klíčová role při ochraně duševního vlastnictví a hledání finančních zdrojů

Fakultní nemocnice, které se zaměřují na podporu vědy a výzkumu, se v procesu komercializace výrazně opírají o svá oddělení podpory výzkumu a klinických studií. Hlavním cílem těchto oddělení je podporovat lékaře (výzkumníky) nejen administrativně, ale především tím, že jejich nápady a iniciativy podpoří finančně i komunikačně směrem k investorům a veřejnosti, aby se lékaři mohli naplno věnovat své odborné práci. Lucie Bartošová, vedoucí Centra pro transfer biomedicínských technologií Fakultní nemocnice Hradec Králové, dodává: „V naší Fakultní nemocnici Hradec Králové financujeme projekty proof-of-concept zaměřené na ověřování technologií, výrobu prototypů a jejich testování. Dobré zkušenosti máme z předchozích projektů financovaných z programu TAČR GAMA. Stejný model jsme použili i pro naše projekty proof-of-concept, které podporujeme z vlastních finančních zdrojů fakultní nemocnice.“ Efektivní transfer technologií převládá zejména v oblasti rehabilitace, kde vznikají prototypy, z nichž se následně stávají finální produkty. Tento proces je považován za nejméně komplikovaný a inovace se v tomto prostředí na trhu prosazují snáze.

Podpora komercializace potenciálních spin-offů a výzkumníků

Výzkumné organizace stále častěji považují za efektivní zakládat spin-off společnosti, aby své duševní vlastnictví komercializovaly účinně a zaměřily se výslovně na přenos vybraných výsledků vědy a výzkumu do praxe. „Za posledních pět let jsme založili 11 spin-offů a získali přes 100 licencí, čímž patříme mezi klíčové hráče v oblasti inovací a transferu technologií. Naše podnikatelské aktivity se liší od hlavní činnosti fakulty, i když s ní úzce spolupracujeme,“ říká Michal Pohludka, místopředseda představenstva dceřiné společnosti Univerzity Karlovy Charles University Innovations Prague. Současný projekt se například snaží využít hlas k rozpoznání příznaků Alzheimerovy choroby. Spojuje lidi z Filozofické fakulty, lékaře a matematiky z Matematicko-fyzikální fakulty, kteří spolupracují na tvorbě algoritmů a hledají nové pohledy na diagnostiku. Přestože pojem „komercializace“ může v akademických kruzích narážet na nedůvěru, nebo dokonce odmítnutí, je důležité vysvětlovat, že cílený výzkum i ekonomické cíle mají své opodstatnění. „Prioritou je, aby vědci zůstali u vědy a podnikáním se nezatěžovali, protože věříme, že klíčem k úspěchu je jejich oddanost vědě. I když podnikáme, zůstáváme pevně spojeni s univerzitním prostředím a dbáme na zachování etických a společenských hodnot. Logo univerzity u našich spin-offů je základním potvrzením etických standardů a společenského dopadu,“ dodává Michal Pohludka.

Inovační sféra v českém zdravotnictví funguje

„Hlavním poselstvím dnešní akce je, že celá inovační sféra ve zdravotnictví v České republice funguje. Má samozřejmě dobrý základ a řada otázek v regulacích a financování se řeší. Myslím si ale, že obecně vysoká kvalita zdravotnictví a lékařské péče umožňuje, aby přinejmenším první fáze inovací ve zdravotnictví fungovala velmi dobře,“ zdůraznil na závěr akce Pavel Nevický z agentury Deloitte.

Zdravotnictví potřebuje změnu. Dobrou zprávou je, že odborníci ve zdravotnictví jsou ke změnám otevření a chtějí spolupracovat.

Potřebné jsou inovace, změny ve vzdělávání, propojování potřeb a řešení, udržitelné financování a personální zajištění, ale také zdravá dlouhověkost nebo otevřená data. Jarní edice EIT Morning Health Talk 2023 v Praze nabídla řadu témat, o kterých diskutovali zástupci významných organizací a firem českého zdravotnického ekosystému.

Akce se zúčastnilo více než 50 hostů z různých oblastí zdravotnictví. Kromě panelové diskuse a debaty u kulatého stolu bylo hlavním cílem setkání sdílet zkušenosti napříč zdravotnickými organizacemi s přesahem do evropského prostoru.

Zástupci nemocnic, Ministerstva zdravotnictví, Longevity Tech Fund, společností Linet a Roche představili svůj pohled na spolupráci ve zdravotnictví, zejména na to, kde hledat cestu ke změnám a inovacím a jak posunout konkrétní věci kupředu. Nechyběl ani pohled ze zahraničí – hlavním řečníkem byl Jérémy Martin, který se zabývá omnichannel přístupem a rozvojem efektivních inovátorů ve zdravotnictví.

„Problémy jsou příliš velké na to, aby je vyřešila jediná organizace. Abychom to překonali, musíme umožnit spolupráci v rámci zdravotnického ekosystému – budováním důvěry (být dostupnější a viditelnější), hledáním drobných třecích ploch a tím, že budeme ‚činy potvrzovat slova‘ (navazovat partnerství s novými partnery, chodit na akce a učit se novým nápadům),“ nastínil možná řešení Jérémy Martin.

Jeho osobní vizí je vytvořit prostor, kde je možné cokoli a kde lidé soudržně spolupracují, aby získávali cenné poznatky a nacházeli životaschopná řešení nepříjemných problémů.

Setkání a diskuse odborníků otevřely širokou škálu témat, která jsou pro úspěšnou spolupráci ve zdravotnictví klíčová. Jedním z hlavních témat byly nezbytné změny prostřednictvím inovací. Zdravotnictví bývá v oblasti inovací často považováno za strnulé. Je však zřejmé, že pro pokrok je nezbytné přinášet nové pohledy, technologie a postupy. Diskutující se shodli, že navzdory technickým, finančním i časovým překážkám je důležité hledat příležitosti a podporovat inovace i v regulovaném prostředí.

„Když přijdeme s inovací, s úplnou novinkou, není to vždy jednoduché a například pro lékaře to nemusí být snadno uchopitelné. Zdravotnictví je složitý a regulovaný systém a ne všechno lze zavést okamžitě. Je potřeba být trpělivý, jinak změn nedosáhneme,“ říká Vendula Macháčková, vedoucí oddělení vědy a výzkumu Krajské nemocnice Liberec.

V diskusi se mluvilo také o výzvách, kterým zdravotnictví čelí. Zástupci se shodli, že je nutné sledovat trendy nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Spolupráce je v ekosystému zdravotnických inovací klíčem k úspěchu. Jak ale navázat a udržet pevné vztahy s různými partnery, zejména s poskytovateli zdravotní péče? Jak překonat výzvy a překážky, které mohou při společném vývoji inovací ve zdravotnictví nastat? A jak využít příležitosti a výhody, které přináší společná práce na sdíleném cíli?

Chcete-li znát odpovědi na tyto otázky, přijďte na EIT Morning Health Talk 21. 6. 2023 do zastoupení EIT Health v České republice v Praze. Akce vám nabídne cenné poznatky a praktické tipy pro budování a řízení vztahů v ekosystému zdravotnických inovací. Vystoupí odborníci a praktici, kteří úspěšně spolupracovali s různými partnery na projektech inovací ve zdravotnictví.

Budete mít také příležitost navázat kontakty s dalšími nadšenci a profesionály v oblasti zdravotnických inovací a seznámit se s nejnovějšími trendy a vývojem v tomto oboru. Je to jedinečná příležitost propojit se s komunitou EIT Health a naučit se, jak zlepšit své dovednosti v oblasti spolupráce na inovacích ve zdravotnictví.

Morning Health Talk pravidelně otevírá veřejnou debatu se zástupci českého zdravotnictví. Na setkání 8. listopadu v pražském Hubu se sešlo přes 40 odborníků z různých zdravotnických organizací, aby diskutovali na téma „Zapojení nemocnic do inovací ve zdravotnictví“. Akci Morning Health Talk tradičně uspořádalo DEX Innovation Centre, zastoupení EIT Health v České republice.

České nemocnice se významně podílejí na cestě k lepší a kvalitnější péči. Hrají důležitou roli při zavádění inovací a při digitální transformaci českého zdravotnictví. Nemocnice znají klinické potřeby a vlastní potřebná data. V reálné praxi však mají omezené finanční prostředky i kapacity lékařského a dalšího personálu.

„Motivace k inovacím v nemocnicích se v současnosti zlepšuje, stále ji ale lze označit za nedostatečnou,“ shodli se panelisté.

Podle nich chybí dostatečná podpora inovací, která je klíčem k úspěchu. Pokud to klíčoví manažeři uchopí jako příležitost, komunita inovátorů v českých nemocnicích poroste.

Organizátoři akce z DEX Innovation Centre představili úspěšné případové studie ze zahraničí – z Izraele a Finska, které patří k tahounům úspěšného zavádění inovací ve zdravotnictví s pozitivním dopadem na celý ekosystém ve svých zemích.

Izrael a později Finsko a další severské země začaly zřizováním specializovaných inovačních útvarů a rozvíjením spolupráce s dalšími aktéry. Tak začala vznikat partnerství soukromého a veřejného sektoru. Izraelská nemocnice Sheba Medical Center začala své inovace komercializovat a zakládat spin-off firmy s cílem ovlivnit nejen vlastní instituci, ale celý ekosystém v globálním měřítku.

Finsko zavedlo model, v němž fakultní nemocnice fungují jako inovační platformy vycházející z potřeb jednotlivých nemocnic (včetně pořádání inovačních soutěží, hodnocení nápadů, procesů rozvoje nápadů a společné tvorby řešení). Model společné tvorby byl uveden do praxe s ekonomickou podporou z veřejných regionálních fondů, a to včetně ověření navržených řešení.

Vize pro zdravotnictví v EU do roku 2030

V ranní panelové diskusi účastníci hovořili o skutečných provozních překážkách při zavádění inovací i o budoucí vizi evropského zdravotního systému. Probírali, s jakými největšími problémy se nemocnice potýkají a zda je lepší interní, nebo externí postup při zavádění inovací – a proč.

„Myslím, že zdravotnictví v EU bude po velkém třesku. Chystá se zavedení NIS systému, který má propojit všechny evropské zdravotní systémy dohromady. To bude tvrdá zkouška, ze které se bude evropské i české zdravotnictví vzpamatovávat,“ říká Ing. Peter Mešťaník, náměstek pro informatiku Fakultní nemocnice Brno.

Navzdory nedostatečným kapacitám a financím se adopce inovací a stejně tak transformace na digitalizaci daří aplikovat v různé míře ve všech nemocnicích, které měly své zástupce na akci: Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, Rehabilitační ústav Kladruby, IKEM, Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ve zdravotnictví je prostor pro vlastní iniciativu lékařů, provozovatelů IT systémů a tvůrců softwarů a aplikací. Je jednoznačně přínosné, když se na tvorbě projektů podílejí právě profesionálové lékaři, a hlavně když systémy aktivně používají – přibližně takové poselství vzešlo z kulatého stolu v druhé části akce EIT Morning Health Talk dedikované zapojení českých nemocnic do inovací.

Na akci EIT Morning Health Talk se v HubHub Palace sešli zástupci veřejných institucí, startupů a zdravotních pojišťoven, aby diskutovali o budoucnosti digitalizace českého zdravotnictví.

„Digitální transformace znamená komplexní změnu procesů ve veřejné správě,“ shodují se odborníci.

Jan Wolf z Ministerstva zdravotnictví ČR, Petr Raška z IKEM, konzultant pro zdravotní a sociální oblast Jiří Schlanger, Jiří Pavlíček, CEO společnosti Aspironix, Tomáš Doležal, CKO společnosti Medevio a zástupce iHETA, a Jan Šomvársky, CEO společnosti Vitadio, diskutovali o tom, jak úspěšně digitalizovat zdravotní systém v České republice.

V sousedním Německu funguje systém takzvaných digitálních zdravotních aplikací. DiGA (německy „Digitale Gesundheitsanwendungen“) otevírají široké možnosti jak v diagnostice a léčbě nemocí, tak v podpoře samostatného a zdravého životního stylu. DiGA tak můžeme považovat za „digitální asistenty“ v rukou pacienta.

Česká republika má jiný systém, ne tak flexibilní jako Německo, ale digitálním inovacím rozhodně není nepřátelský. Podle řečníků EIT Morning Health Talk jsme připraveni – nové subjekty a digitální aplikace mohou do českého zdravotnictví vstupovat od roku 2019. Německý systém je flexibilnější, český je postavený na poukazech. Stejně jako v Německu je ale vždy nutné doložit hodnocení a příslušné studie.

Česká společnost Vitadio vyvíjí digitální terapeutika pro diabetes 2. typu. Vitadio je jediným zahraničním subjektem, který se úspěšně zapojil do německého systému DiGA. „Systém digitalizace má rozhodně potenciál zvýšit motivaci inovátorů vstupovat do českého zdravotnictví a ochotu soukromých investorů tyto inovace podporovat. A hlavně – DiGA mohou zlepšit kvalitu péče a ušetřit zdravotním pojišťovnám peníze,“ říká Jan Šomvársky, CEO společnosti Vitadio.

Právě o tom, proč takový krok udělat a jak digitalizaci co nejvíce usnadnit, se na EIT Morning Health Talk také diskutovalo. Řada zástupců zdravotních pojišťoven, ministerstva a veřejného sektoru má z proměny systému směrem k digitalizaci obavy, všichni se ale shodují, že je potřeba nastavit procesy a systém pak fungovat může. Ve zmíněném Německu je do systému DiGA zapojeno 31 digitálních aplikací a všechny se zaměřují na pomoc pacientům. Lékaři je mohou pacientům předepsat a hradí je veřejné zdravotní pojištění.

„Česká republika není pro inovátory úplně otevřené prostředí. Svět zrychluje a my musíme v souladu s tím zrychlit i zdravotnictví a lépe rozdělovat finance. Současný stav není rozumný. Všechno se vyjednává mezi poskytovatelem a pojišťovnou a není to transparentní. A to musíme nastavit jinak,“ říká Jiří Schlanger.

Nikdo nechce riskovat špatnou digitalizaci a utratit za ni spoustu peněz.

O digitalizaci zdravotnictví se mluví už mnoho let. Jejím cílem je efektivně zlepšit kvalitu léčby a péče o pacienty. Dosáhnout jí lze různými cestami. První možností je centralizovaný přístup, který vyžaduje velké investice. Druhou možností je přístup decentralizovaný – pomalejší a vycházející z potřeb pacientů, lékařů a dalších zdravotníků. Odborníci na digitalizaci a inovace se o své zkušenosti podělili v rámci série EIT Health Morning Health Talks 2021, kterou v České republice pořádá DEX Innovation Centre.

V USA bylo v letech 2009 až 2020 centrálně digitalizováno 98 % nemocnic. Vláda na digitalizaci vyčlenila 36 miliard dolarů. Takzvaný systém EHR (elektronický zdravotní záznam) je digitální verzí pacientské dokumentace, a umožňuje tak oprávněným lékařům nahlížet do zdravotních záznamů bez ohledu na oddělení či místo. „Navzdory úspěšné digitalizaci se lékaři potýkají s řadou problémů,“ říká Josef Dvořák z inovační agentury Direct People. Systémů EHR existuje mnoho a často spolu neumějí komunikovat. „Kromě vzájemné nekompatibility systémů je tu také problém administrativní zátěže. Lékaři tráví zadáváním dat do systému až polovinu svého času. K byrokracii se přidávají další problémy, například falešné poplachy a potenciálně fatální chyby systému při objednávání léků. EHR tak výrazně přispívá k syndromu vyhoření zdravotníků,“ dodává Dvořák.

Systémy EHR by měly sloužit lidem, odpovídat na jejich potřeby a především usnadňovat práci. Pokud se digitalizace soustředí jen na technologie, výsledek nemusí být uspokojivý. Všechny digitální nástroje a systémy by měly vznikat ve spolupráci s koncovými uživateli, což potvrzuje i Tomáš Vavrečka ze společnosti Philips. „Potřeby zákazníků jsou středobodem naší strategie,“ říká. Tak lze vytvořit systém, který je dostatečně jednoduchý a použitelný v lékařské praxi.

Podobný názor má i Sofia Couto da Rocha, vedoucí projektu Transformation and Digital Innovation ve společnosti Lusíadas Saúde v Portugalsku. „Digitální transformace je vždycky o lidech. Na to se bohužel někdy zapomíná.“ Decentralizovanou digitalizaci zdravotnictví urychlila mimo jiné pandemie covidu-19. „Lidé se báli setkávat a zaznamenali jsme zvýšenou poptávku po online lékařských službách a konzultacích. Za pouhých sedm dní jsme vyvinuli aplikaci #TodosPorUm, která během pandemie na základě dotazníku vyhodnocovala příznaky uživatele a v případě potřeby ho odkázala na zdravotnický personál,“ dodává da Rocha. Aplikací prošlo téměř 400 000 dotazů a fungování chatu zajišťovalo 3800 zdravotníků. A co bude po covidu-19? „Doufám, že se diagnostické služby rozšíří i mimo covid a že digitalizace půjde dál než jen k telemedicíně,“ říká Teigu Schutte ze společnosti Mobiguity.

V České republice můžeme jako příklad dobré praxe uvést open-source aplikaci zScanner. zScanner je aplikace dostupná na Google Play pro soukromé telefony lékařů a sester, která umožňuje rychlou, snadnou a bezpečnou klinickou fotodokumentaci (např. dokumentaci ran a jejich následného ošetření). Díky tomu, že zdravotníci používají vlastní zařízení, aplikaci snadno přijali.

Bezpečnost dat je jedním z nejdůležitějších aspektů digitalizace. „Inovátoři a poskytovatelé technologií musejí své nástroje navrhovat s ohledem na soukromí pacientů. Ochrana osobních údajů od samého počátku návrhu už není jen konkurenční výhodou, ale stala se podmínkou,“ říká Ioana Stupariu, odbornice na ochranu soukromí ze společnosti Healcloud.

Cílem digitalizace by neměla být digitalizace sama o sobě, ale snazší práce lékařů a dalších zdravotníků, kteří budou moci pracovat s pomocí nástrojů (chytrých telefonů), na které jsou zvyklí. Úspěšná digitalizace je taková, která je jednoduchá, technologicky bezpečná, uživatelsky přívětivá a nevyžaduje vysoké investice.